http://img710.imageshack.us/img710/6190/normalwwwtapetywallpape.jpg

Právní předpis upravující pracovnělékařskou péči:

ZÁKON ze dne 8. června 2017, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ZNĚNÍ ZÁKONA:https://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-8-cervna-2017-kterym-se-meni-zakon-c-3732011-sb-o-specifickych-zdravotnich-sluzbach-ve-zneni-pozdejsich-predpisu-a-nektere-dalsi-zakony-21692.html

BYLA  PROVEDENA NOVELIZACE TÉTO VYHLÁŠKY A ZÁKONA:Vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách, stanoví obsah pracovnělékařských služeb a organizaci a rozsah pracovnělékařských služeb a dokumentace o pracovnělékařských službách, tedy i rozsah a četnost lékařských prohlídek, vyšla s účinnosti od 3.4.2013.

bližší info a znění vyhlášky zde:

http://www.spcr.cz/pracovnepravni-a-socialni-legislativa/pracovnelekarska-pece-po-1-dubnu-2013

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-79  - celé znění vyhlášky

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-373#hlava4 - celé znění vyhlášky

Všichni žádající o provedení prohlídky pracvnělékařské péče musí doložit žádost zaměstnavatele o provedení prohlídky,tiskopis o výsledku prohlídky(vydá zaměstnavatel) s jednacím číslem,výpis ze zdravotní dokumentace a ranní vzorek moči.Bez těchto náležitostí nebude prohlídka provedena.!!!!

Preventivní prohlídky jsou prováděny v odpoledních hodinách po předchozím objednání.K prohlídce je nutno předložit zdravotní dokumentaci nebo výpis ze zdravotní dokumentace a vzorek ranní moče !!!!

NA ZÁVĚR NĚKOLIK POSTŘEHŮ ERUDOVANÝCH PRÁVNÍKŮ:

 

1.listopadu vstupuje v účinnost novela zákona č.373/2011 Sb., která poněkud mění pravidla poskytování pracovnělékařské péče. Týká se nejen poskytovatelů, kteří jí na základě smlouvy se zaměstnavatelem poskytují, ale i registrujících praktických lékařů. V tomto krátkém textu shrnuji to z mého pohledu nejpodstatnější, a rovněž dávám určitá doporučení pro praxi. Úvodem musím vyslovit podezření, že na ministerstvu funguje skrytý záškodník, který zasahuje do přípravy právních předpisů s cílem zkomplikovat život všem zúčastněným, a i v tomto případě se mu to poměrně podařilo….

Podstatnou změnou je novelizace zákoníku práce, která ruší dosavadní jednoroční interval pro prohlídky u nočních prací. Zákoník nově odkazuje na zákon č.373/2011 Sb., takže v praxi bude hodnocena způsobilost k práci (včetně noční) v rámci vstupních či periodických prohlídek, nikoli již samostatně.

Co se mění pro registrující praktické lékaře.

Registrující praktický lékař má povinnost provádět na základě písemné žádosti zaměstnavatele prohlídky a vystavovat posudky u prací v kategorii první.

Změna spočívá v tom, že doposud měl registrující praktik možnost toto provádět, ale nikoli povinnost. Další změna spočívá v tom, že doposud byl jednotný výklad zákona ten, že registrující praktik může prohlídky provádět i u prací v kategorii první, kde jsou přítomna tzv. rizika ohrožení zdraví (uvedena jsou v příloze č.2 vyhlášky č.79/2013 Sb. pod bodem římská II). Nově je upraveno tak, že u těchto prací registrující praktik provádět posouzení NESMÍ.  Pro úplnost rizika ohrožení zdraví uvádím (tučně jsem vyznačil to, co se nás podle mne v praxi týká)  :

  • Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru
  • Činnosti epidemiologicky závažné
  • Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha zdvihacích ramen, obsluha transportních zařízení včetně výtahů a zakladačů a obsluha důlních těžních strojů, stavebních strojů
  • Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků
  • Řízení motorových vozidel, pokud řízení motorového vozidla je vykonáváno jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby (pozn. jedná se o tzv. řidiče referenty – tedy nikoli o profesionální řidiče, či řidiče nákladních aut apod. Typicky třeba obchodní reprezentant apod.).
  • Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům
  • Nakládání s výbušninami, obsluha nebo opravy tlakových nádob, včetně tlakových lahví, turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), vysokonapěťových elektrických zařízení
  • Práce v hlubinných dolech
  • Práce ve výškách nad úrovní terénu a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné prostředky proti pádu
  • Práce záchranářů
  • Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí
  • Hlasová zátěž
  • Noční práce
  • Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví

 

Tuto změnu pokládám docela za zásadní, protože doposud registrující praktičtí lékaři v těchto případech posuzování často prováděli.

V některých případech dospějeme k poměrně zajímavým závěrům :

  • například u činností epidemiologicky závažných (dle zákona č.258/2000 Sb. jde např. o provozování stravovacích služeb, nakládání s potravinami, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb) je  praktický lékař oprávněn vydávat tzv.“zdravotní průkaz“. Přitom ale posudek o zdravotní způsobilosti k této činnosti vydat nově nesmí.
  • u řidičů „referentů“ – posuzuje registrující praktický lékař způsobilost k řízení, ale posudek o  způsobilost k práci,  při jejímž výkonu řídí pacient osobní vozidlo (řidič referent), již vydat nově nesmí

Zmíním ještě noční práci – registrující praktický lékař nově nesmí posoudit způsobilost k práci, v případě, kdy je uvedena i noční práce.

Týká se nás to i z druhé strany, neboť kategorie pracovníci ve školství a pracovníci ve zdravotnictví jsou nepochybně i námi zaměstnané sestry (a podle mne i veškerý další personál, protože vyhláška neříká zdravotničtí pracovníci, ale pracovníci ve zdravotnictví – tedy uklízečka, recepční, atd.).

Přiznávám se, že poněkud záhadná pro mne vždy byla kategorie poslední „Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví“.  A neodpustím si poněkud to nerozvést. Vyjdu-li z té logiky, dle které byla údajně příloha vyhlášky koncipována, že rizikové faktory pracovních podmínek, tedy ta rizika, co mají vliv na kategorizaci práce, jsou rizika pro zdraví zaměstnance a ta zvláštní kategorie – rizika ohrožení zdraví – se týká (alespoň z části)  profesí, kde sice dělám pro sebe třeba nerizikovou práci, ale mohu ohrozit zdraví dalších osob, tak určité vysvětlení této kategorie mám.  Podle mne bych měl zvážit, zda daná práce (pracovní zařazení), byť není výslovně ve výčtu uvedena, nenese s sebou riziko ohrožení zdraví jiných osob obdobné, jako u vyjmenovaných skupin. Máme zde například řidiče motorových a elektrických vozíků, u těch vyhláška předpokládá, že mohou ohrozit zdraví jiných osob, a posoudit je nesmím. A budu požádán o posouzení člověka, který má sekačkou sekat pro obec trávu. Byť sekačka není de iure vozík, je podle mne riziko srovnatelné, a tudíž bych neměl vystavit. Nebo třeba pracovník ve školství, zde je zřejmě obava, že by mohl ohrozit zdraví dětí (má jich tam k dispozici dostatek). Budu-li žádán o posouzení pro pracovní poměr (např. dohodu) pro vedoucího pionýrského tábora, tak asi umím bez problémů udělat úvahu, že je srovnatelné riziko (také tam má dost dětí a to dokonce 24 hodin denně). V této logice nám tam spadne třeba obecní pasáček krav, který nepochybně (pokud zešílí a krávy vyšle do obytných oblastí) může způsobit nemalá rizika zdraví (možná dokonce větší než řidič elektrického vozíku). No raději tyto úvahy ukončím a v praxi bych asi doporučoval si té poslední kolonky raději moc nevšímat…

Shrnu-li, pak platí, že kromě čisté kategorie první, nemůže registrující praktik posuzovat zdravotní způsobilost k žádné práci. Aby tak mohl činit, musel by se zaměstnavatelem uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.

 

Mění se lhůta pro pořízení výpisu pro účely pracovnělékařské prohlídky.

Doposud platila obecná lhůta pro pořízení výpisu pro pacienta a to 30 dnů. Bez ohledu na to, proč ho chtěl. Nově platí, že pokud chce pacient (nebo přímo poskytovatel pracovnělékařských služeb) výpis pro prohlídku, tak má registrující praktik povinnost vyhotovit jej ve lhůtě 10ti pracovních dní. Fakticky to podle mne znamená, že pro pacienta se lhůta zkracuje na 10 pracovních dnů obecně, protože vždy pokud bude tvrdit, že jej chce pro pracovnělékařskou péči (ať tomu tak bude, či nikoli), tak ho do těch deseti dnů dostane.

 

Zavedeno tzv. Potvrzení o nezměněném zdravotním stavu.

Pokud žádá týž poskytovatel pracovnělékařských služeb a od posledního výpisu nešlo dle praktika k žádným změnám, může namísto výpisu vydat potvrzení o nezměněném zdravotním stavu. Vzhledem k tomu, že o výpis zpravidla žádá pacient (a nikoli přímo závodní doktor), tak asi nebude časté.

 

Co se mění pro smluvní poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Stanovena platnost výpisu – 90 dnů.

Zákon nově uvádí, že výpis nebo potvrzení lze použít pro posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby v době nejdéle 90 dnů ode dne jeho vydání registrujícím poskytovatelem. Asi jediná změna v zákoně, kterou pokládám za přínosnou…

 

Co se mění u pracovnělékařských posudků obecně.

Postupy týkající se přezkoumání posudku

Stále platí lhůta 10 pracovních dnů na podání návrhu na přezkoumání posudku. Nově je výslovně uvedeno (to co podle mne platilo i dříve), že se lze práva na přezkoumání posudku vzdát a to písemně (lze to udělat třeba přímo na posudku při jeho převzetí).

Nově platí, že pokud oprávněná osoba podá návrh na přezkoumání opožděně (nestihne 10ti denní lhůtu, ale stihne náhradní 60ti denní lhůtu) a požádá lékaře o prominutí zmeškání lhůty, tak má lékař posoudit důvodnost zpoždění a v případě, že jí uzná, tak zmeškání lhůty promine.

 

Dva posudky – posouzení zdravotní způsobilosti a příčina případného pozbytí.

Nadále platí, že do 10ti pracovních dnů od doručení žádosti o posudek je poskytovatel povinen posudek o zdravotní způsobilosti k práci vydat. Vždy je podmínkou písemná, řádně vyplněná a zaměstnavatelem podepsaná žádost.

Nově je stanoveno, že v případě, kdy je posudkový závěr „dlouhodobě pozbyl“, tak je posuzující poskytovatel povinen vydat ve lhůtě 45 pracovních dnů od žádosti o posouzení další posudek. V tomto posudku je povinen rozhodnout o tom, zda příčinou pozbytí způsobilosti je pracovní úraz, nemoc z povolání, nebo nikoli.

Podstatné je, že lhůty pro oba typy posudků neběží, dokud nemá lékař poslední potřebný podklad pro posouzení (tj. učinění posudkového závěru). V reálu tedy není vůbec počátkem lhůty podání žádosti, ale okamžik, kdy má lékař všechny potřebné podklady pro posouzení. A ty po pravdě nemusí mít vůbec nikdy.

Příklad 1 – vydám posudek, že pacient dlouhodobě pozbyl. Mám podezření na nemoc z povolání, tedy v souladu se zákonem to přesunu na poskytovatele oprávněného rozhodnout o nemoci z povolání (klinika nemocí z povolání s příslušným glejtem od ministerstva). A dokud mi nedoručí platné rozhodnutí o uznání (neuznání) nemoci z povolání, nemohu vystavit posudek druhý (tj. posudek o tom, že pozbytí bylo způsobeno nemocí z povolání).

Příklad 2 – odehrál se pracovní úraz. Pacient objektivně pozbyl způsobilost. Ale mně není jasné, zda pozbytí je způsobeno úrazem, nebo obecným onemocněním, které již bylo přítomno. Budu tedy žádat o vyjádření v tomto smyslu příslušného odborného lékaře. A dokud toto nedostanu, tak nemám poslední podklad, který potřebuji, a posudek nevydám.

Změna v posudkových závěrech – tohle je už opravdu pro fajnšmekry, aneb slibovaný školník….

Stále platí, že u všech posudků lze použít závěr zdravotně způsobilý, případně zdravotně způsobilý s podmínkou. Zde bych pouze upozornil na to, že stanovená podmínka musí umožňovat výkon práce v rozsahu a za podmínek, které jsou uvedeny v písemné žádosti zaměstnavatele. Tedy například u pracovníka pracujícího v noci, je uvedení podmínky „bez noční práce“, nesmyslné.

Nově ale platí to, co bylo doporučováno, ale nikoli stanoveno zákonem, totiž kdy má být, v případech negativního posudku, konkrétní posudkový závěr používán. Od 1.11.2017 lze použít závěr zdravotně nezpůsobilý pouze u vstupní prohlídky. Naopak u prohlídek mimořádných či periodických lze používat pouze závěr dlouhodobě pozbyl.

Přitom je třeba upozornit na to, že zákon nově obsahuje definici co se rozumí dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci. Je to stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví.

Pro srovnání uvedu, co platí pro státní službu, kde je definice dlouhodobého pozbytí formulována takto (podle mne lépe a v zásadě vychází z judikatury Nejvyššího soudu) : „Dlouhodobé pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu spočívá ve zdravotním stavu, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti státního zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat službu, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.“.

Nová definice v zákoně č.373/2011 Sb., vzbuzuje celou řadu otazníků. Pro vydání posudku s tímto závěrem musí být splněno několik podmínek současně. První je, že jde o stabilizovaný stav. Druhá je, že tento stav neumožňuje výkon dané práce. Stav musí trvat déle než 180 dnů, nebo předpokládám, že bude trvat 180 dnů. Třetí je, že výkon práce by vážně ohrozil zdraví zaměstnance. S třetí podmínkou mám zásadní problém a po pravdě nechápu, proč ji tam soudruzi napsali a jak si její naplňování představují…

Opět se pokusím o příklad. Navážu na výše komentovaná rizika ohrožení zdraví. U pracovníků ve školství (a to nejsou prosím pouze pedagogičtí pracovníci) platí tyto kontraindikace :  prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování, prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost.

Takže dejme tomu máme školníka, u kterého v rámci periodické prohlídky zjistím prognosticky závažnou poruchu chování, psycholog mi potvrdí, že je to stabilizovaný stav, a že mu tato porucha určitě vydrží déle než 180 dnů. Tedy nemohu dát posudek zdravotně způsobilý. Ale mohu dát posudek dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost ? Opravdu je to tak, že  výkon práce školníka vážně ohrozí jeho zdraví ?  Podle mne nikoli. Jsem v situaci, kdy ze zákona mohu vydat pouze dva posudkové závěry – zdravotně způsobilý, nebo dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost – ale ani jeden z těchto závěrů neodpovídá realitě….

V praxi lze v řadě případů využít ustanovení o tom, že dokud nemám všechny potřebné podklady pro posouzení, tak lhůta stojí. Pokud budu mít pacienta, který podle mne práci vykonávat nemůže, ale nejsem schopen učinit závěr o stabilizaci stavu, resp. o trvání alespoň 180 dnů, pak podle mne nebudu vydávat posudek žádný a budu čekat, až (zda) se podmínky naplní. Mohu žádat o vyjádření odborných lékařů (zda je stav stabilizovaný, zda se dá rozumně očekávat změna stavu v horizontu půl roku). Pro variantu osoby, která má kontraindikaci k dané práci, ale zároveň je jasné, že její výkon by vážně její zdraví neohrozil (viz. školník s poruchou chování) po pravdě žádné, znění zákona odpovídající, řešení nemám…

Možnost řetězení poskytovatelů při poskytování pracovnělékařských služeb.

Zákon nově umožňuje praxi, která byla doposud pokládána ministerstvem za nesouladnou se zákonem, kdy posudkovou činnost vykonává subjekt odlišný od smluvního poskytovatele. Toto ustanovení vychází vstříc poskytovatelům pracovnělékařské péče, kteří dále nasmlouvávají jiné poskytovatele a ti pak dále péči poskytují.

Musí být sjednána písemná smlouva se zaměstnavatelem, která bude možnost provádět činnost prostřednictvím dalšího poskytovatele (dalších poskytovatelů). Dále pak musí být uzavřena písemná smlouva mezi primárním poskytovatelem a dalším poskytovatelem, která musí obsahovat údaje o tom, co a kde bude tento další poskytovatel provádět. Dále pak musí smlouva obsahovat  způsob vzájemného předávání informací o poskytovaných pracovnělékařských službách a  způsob, jakým bude poskytovatel pracovnělékařských služeb, jehož prostřednictvím se součást pracovnělékařské služby zajišťuje, seznámen s pracovními podmínkami a riziky na pracovišti před zahájením poskytování pracovnělékařských služeb a vždy při změně pracovních podmínek nebo rizik na pracovišti.

Podle mého názoru lze očekávat, že lékaři spolupracující s velkými poskytovateli pracovnělékařských služeb (např. Kardia) budou osloveni s nabídkou uzavření nové smlouvy, která bude odpovídat novému znění zákona.

 

Tož tak to je zatím ode mne v této věci asi vše…….KDO TO DOČETL AŽ SEM JE PAŠÁK A SNAD Z TOHO POCHOPIL NEPOCHOPITELNÉ.BYROKRACIE MÁ DALEKO OD DEMOKRACE

Mgr.Jakub Uher

****************************************************************************************

Vzory tiskopisů ke stažení zde:

Smlouva o poskytování LPP

http://goldi.websnadno.cz/vzor_smlouva_nova_pdf.pdf

  

Žádost o provedení preventivní prohlídky:

http://goldi.websnadno.cz/vzor_zadost_povereni.pdf

   

Posudek o způsobilosti k práci:

    http://goldi.websnadno.cz/vzor_pl_posudek.pdf

tento dokument je při prohlídce nutno doložit ve 2 vyhotoveních s razítkem zaměstnavetele

 

 

 

Naše zařízení provádí pracovně lékařskou(závodní) péči v těchto subjektech:

TOPOS PREFA Tovačov

AGRO Tovačov

RYBÁŘSTVÍ Tovačov

Střední odborná škola řezbářská Tovačov

Město Tovačov

Zeelandia Lobodice

ZD Klenovice na Hané

Základní a mateřská škola Tovačov

Centrum Dominika Kokory (pracoviště Kokory + Dřevohostice)

Plošiny Kocián Vlastimil

LIBMAR Tovačov

 

 

.

TOPlist
http://img710.imageshack.us/img710/6190/normalwwwtapetywallpape.jpg